Vzdušní bandité

SMRT NA BITEVNÍM POLI

Vzdušní bandité

Vetřelci- Intruders- na svých báječných létajících strojích de Havilland Mosquito (Komár) tvořili téměř po celou válku, již od roku 1941, dokonalé spojení muže-pilota, muže-střelce a skvělého stroje. Mosquita pronikala v utajení stovky kilometrů nad nepřátelské území a vykonávala ty nejodvážnější útočné akce celé letecké války. Němci nazývali letce na Mosquitech vzdušnými bandity.

A jaký to byl stroj, který pilotům Mosquit pomohl získat pověst vzdušných banditů? De Havilland Mosquito byl nejvšestrannějším letounem druhé světové války. V roce 1940 jej postavila britská firma de Havilland na základě projektu šéfkonstruktéra Erica Bishopa. Ač z počátku tento letoun nebudil pro svoji dřevěnou konstrukci přílišné nadšení britských vojenských míst, po předvedení prototypu vojenským a leteckým odborníkům byl ale velmi rychle zaveden do výzbroje RAF a později dalších vojenských letectev, včetně amerického. Mosquito sloužil jako výškový bombardér, noční bombardér, noční stíhač, bitevník pro přímou podporu pozemních sil, námořní bitevník a fotoprůzkumný letoun. Byl zároveň prvním skutečně univerzálním stíhacím bombardérem na světě. Vždyť unesl stejný náklad bomb jako americká „Létající pevnost“ B-17, ale měl o více jak dvě stě kilometrů vyšší maximální rychlost, takže jej v horizontálním letu nedostihl žádný německý vrtulový letoun, unesl stejný náklad bomb jako B-17 a měl větší dostup i stoupavost, jen dolet měl o třetinu kratší. Také pro vzdušné boje a útoky na pozemní cíle byl vybaven skvěle, nesl čtyři 20 mm kanony Hispano-Suiza a čtyři kulomety Browning ráže 7.7 mm.

V tomto dílu seriálu se vracíme na oblohu nad válečnou Evropou, abychom odkryli tajemství legendy vetřelců-vzdušných banditů.