Deník 2. světové války (8. díl) - duben 1940

Duben 1940

Po měsících relativního klidu, zvaného „válka konfet“ či „podivná“, nebo též „sedací válka“, kdy se bojovalo pouze na moři, občas ve vzduchu a na zemi se objevovaly pouze sporadické boje, spíše přestřelky na Západním valu a Maginotově linii, vypuká v dubnu válka mezi Spojenci a Německem již i na zemi, v severní Evropě.
Spojencům, zejména Winstonu Churchillovi, zastávajícím stále funkci I. lorda Admirality je jasné, že Hitler Skandinávii nenechá na pokoji. Potřebuje si zajistit životně nutné dodávky železné rudy těžené ve Švédsku a dopravované do Německa přes norské a švédské území a poté přes Severní moře. Nejvyšší spojenecká válečná rada proto již nějaký čas zvažuje preventivní vojenské operace, jež by jednak dodávky rudy zastavily, nebo alespoň výrazně omezily, a současně by umožnily chránit, z letišť na pobřeží Norska, lodní trasy v severním Atlantiku před Kriegsmarine. Ale váhání spojeneckého velení i politické reprezentace se nevyplatí.
Hitler, kterému je jasné, že bez Norska a Dánska by se dostal v severní Evropě a v severním Atlantiku do svízelné situace, Spojence předejde. Několik dnů před konečným datem zahájení spojeneckých operací na západním pobřeží Norska, zahajuje dne 9. dubna bez vyhlášení války invazi do obou severských zemí.
Dánsko obsadí za 24 hodin, Norsko, kde se vyloďují dne 15. dubna kombinované britsko-francouzsko-polské síly, mu trvá déle, ale celkem 45 tisíc vojáků Spojenců počítaje v to i slabě vyzbrojenou a špatně organizovanou norskou armádu, nemá šanci proti perfektně vyzbrojeným oddílům Wehrmachtu a SS čítajícím přes 80 tisíc mužů.
Jen na moři, kde Němci nemají k dispozici takové síly, jako britská flotila posílená Francouzi a zbytky polského loďstva, dosahují Spojenci dílčích úspěchů.
A Hitler, opojen dalšími válečnými úspěchy, urychluje přípravy k invazi do západní Evropy.