Válka v Pacifiku (5. díl)

Cesta zpět – Nová Guinea

Americkým úspěchem na ostrově Guadalcanal začala dlouhá cesta k osvobození celého Tichomoří od japonské okupace.

Ale Japonsko se ještě nevzdalo svých dobyvačných plánů. V cestě jim stála spojenecká základna Port Moresby na ostrově Nová Guinea, ze které by ovládli letecké i námořní trasy směřující do a z Austrálie.

A právě na tomto ostrově začala pro Japonce jejich cesta zpět. Krvavá a dlouhá cesta domů do Japonska, kterou měli přežít jen nemnozí z nich.

Jak jsme viděli v minulém dílu seriálu, první velký pokus o dobytí Nové Guineje, zejména Port Moresby, zmařila Bitva v Korálovém moři. Nicméně Japonci se na Nové Guinei úspěšně vylodili v Huonově zálivu, kde obsadili Lae a Salamauu na severovýchodě ostrova. Když akce velkého námořního výsadku v Port Moresby vzala na moři zasvé, došlo k druhému pokusu. Japonci se vylodili na severovýchod od Port Moresby u malé vesnice Buna a současně se hodlali vylodit v Milneově zátoce na jihovýchod od svého cíle a Port Moresby chtěli vzít do kleští ze severu a jihovýchodu. Místo však nebylo pro stošedesátikilometrový pochod vhodně zvolené. Neprostupná džungle, bažiny, mech nasáklý vodu, tropické lijáky nebývalé síly, miliardy moskytů a čtyři a půl kilometrů vysoké hory uprostřed. A v Milneově zátoce samotné je předešli Spojenci. Tři týdny před původně plánovaným vyloděním zátoku obsadili australští vojáci a ženisté a začali budovat letiuště, zakrátko je posílila 18. australská pěší brigáda a brzy americké B-17.

Když pak 25. srpna přistály japonské oddíly v zátoce asi 9 kilometrů od budované základny Spojenců, spojenecká letadla invazní oddíly rozprášila. Japonci se pokoušeli svoje jednotky posílit z Buny, poté i z Rabaulu, ale 4. září museli chvatně ustoupit. Australští pěšáci se ukázali jako skvělí bojovníci. Navíc jim pomáhali místní domorodci.

Zmařená japonská operace na obsazení Port Moresby byla první japonskou neúspěšnou ofenzívou v celém konfliktu. Cesta zpět začala.

Vzhůru na Šalomounovy ostrovy - Bougainville

Američané a jejich spojenci nemohli, a ani neměli v úmyslu, osvobozovat ostrov za ostrovem, atol za atolem. Byla zvolena strategie tak zvaných „žabích skoků“. To znamení obsadit ta území, která byla ze strategických důvodů významná, získat nebo vybudovat letiště a námořní základny, ze kterých bude možné kontrolovat okolní oblasti, vybudovat bezpečné zásobovací cesty a naopak eliminovat japonskou obranu, zejména leteckou, a zamezit, nebo alespoň vážně narušit japonské zásobovací trasy.

Japonsko se naopak, po neúspěchu na Nové Guinei, rozhodlo vybudovat vnější obrannou linii dále na sever, protože se obávalo velké spojenecké ofenzívy. Linie měla být vybudována od západní Nové Guineje přes Karolíny k Marianám. Byla rovněž významně posílena základna v Rabaulu na Nové Británii, ze které se stala prakticky nedobitná pevnost. Spojencké štáby proto rozhodli, že tuto základnu budou izolovat a neutralizovat ochromením japonských zásobovacích tras a leteckým bombardováním, což se jim bezchybně a vysoce účinně podařilo. Japonci v Rabaulu kapitulovali až v srpnu 1945, ale jejich základna se všemi vojáky, děly, letadly a loděmi byla strategicky nepoužitelná.

Aby této izolace Rabaulu bylo možno dosáhnout, bylo třeba dobýt ostrov Bougainville, severní výspu Šalomounových ostrovů, na kterém a v jehož bezprostřední blízkosti na ostrůvcích Buka a Shortland bylo 11 letišť a menších námořních základen.

Bitvu o Bougainville, která byla velmi tvrdá, náročná a trvala dlouho, zahájila 1. divize námořní pěchoty a 37. pěchotní divize v listopadu 1943 vyloděním na mysu Torokina v Zátoce císařovny Augusty na západě ostrova. Na ostrově se postupně vystřídaly i jednotky zkušené divize Americal, australští vojáci ze 3. divize pěchoty, z 2. sboru a z 11. queenslandské rtezervní brigády, pěší pluk z Fidži, novozélandští a australští letci.

Dobytí Bougainvillu a odražení japonských protiútoků znamenalo nejen další velkou porážku Císařské armády, ale byl tím získán strategický opěrný bod s kvalitními letišti i přístavišti.

Cesta Japonců zpět, pokračovala.