Generálové 2. světové války (4. díl)

Churchill proti Göeringovi

Celá střední a západní Evropa je v Hitlerových rukách. Hitler získal ničím neomezený přístup ke švédské železné rudě, rumunské naftě, zemědělským produktům Francie, Polska a Maďarska, k přístavům na pobřeží Severního, Baltického, Jaderského a Černého moře, základny na atlantickém pobřeží Francie. Má k dispozici výrobní kapacity světoznámých českých zbrojovek, belgický, holandský a francouzský průmysl.

Dalším na řadě je Velká Británie se svým mohutným loďstvem a kapacitou skvělého průmyslu. Hitler si s jejich pomocí, a za pomoci Itálie a Japonska, troufá dobýt svět.

Velká Británie, jejíž armáda je částečně vázána v jiných částech světa, zejména v severní Africe a jejíž pozemní výzbroj zůstala na území okupované Francie po kvapné evakuaci z Dunkirku je, alespoň podle Hitlera, slabým a nemohoucím soupeřem. Stačí jen jediné. Porazit britské královské letectvo a vysadit na březích jižní Anglie pozemní jednotky, které si rychle poradí s chatrnými zbytky britských ozbrojených sil, které zatím cvičí s dřevěnými puškami a gumovými napodobeninami granátů.

Je naplánována Operace Lvoun - Seeloewe. Goeringova Luftwaffe dostává za úkol bleskovým útokem na britské letecké základny zničit Royal Air Force - britské vojenské letectvo a ochromit nakládku a vykládku materiálu v britských přístavech. V červenci 1940 začíná Bitva o Británii. Stovky německých letadel se vrhají na britské přístavy, radarové stanice a letiště. Desetkrát menší RAF s vypětím všech sil brání britský vzdušný prostor. Již po několika dnech německé vzdušné ofenzívy se ukazuje, že zničit RAF nebude tak snadné, jak se Hitlerovi a Goeringovi zdálo.

13. srpna proto vrhá Goering do akce nazvané Den orlů téměř všechny letuschopné stroje. A Británie se stále houževnatě brání. Na konci srpna německé velení rozhoduje, po opětovaných leteckých útocích na civilní cíle, zahájit těžké bombardování měst ve snaze demoralizovat civilní obyvatelstvo a zničit průmyslová a komunikační centra a dopravní cesty.

Ani tehdy se však britské obyvatelstvo nenechá zastrašit, naopak ztráty Luftwaffe stále rostou. V druhé polovině září je jisté, že Německo Bitvu o Británii prohrálo a plány na invazi na Britské ostrovy jsou navždy odloženy.