Generálové 2. světové války (7. díl)

Generál Bradley

Životní příběh amerického generála Omara Nelsona Bradleyho je příběhem skvělého člověka a skvělého vojáka.

Je příběhem muže, jež celý život plnil bezchybně své povinnosti vůči své zemi, vůči své armádě i vůči své rodině, který trpělivě, bez výstřelků a svou pilnou prací dosáhl skvělých vojenských úspěchů a nakonec nejvyššího vojenského postavení ve své vlasti.

Je příběhem velkého vojenského stratéga, jednoho z nejlepších ve dvacátém století.
Je příběhem muže, který bojoval ve druhé světové válce a zastával vysoké velitelské funkce od prvního vylodění amerických jednotek v severní Africe až po Den vítězství 8. května 1945. Stal se nositelem vysokých vyznamenání a řádů nejen amerických, ale i britských, sovětských, francouzských, polských.
Po válce se Bradley věnuje veteránům druhé světové války a pomáhá prosadit zákon o jejich právech a nárocích v americkém Kongresu. V roce 1948 se stává náčelníkem štábu Armády Spojených států a o rok později předsedou Sboru náčelníků štábů a současně předsedou Vojenského výboru NATO.
V roce 1951 publikuje své vzpomínky nazvané „Příběh vojáka“, jedny z nejlepších válečných memoárů. Bradley působí v amerických ozbrojených silách do roku 1953.

Poté odchází do civilního sektoru a stává se předsedou správní rady hodinářské firmy Bulova. Ale ještě celá šedesátá léta slouží jako poradce amerických prezidentů ve vojenských otázkách. Jeho posledním veřejným vystoupením je účast na inauguraci prezidenta Ronalda Reagana, jenž byl jeho velkým obdivovatelem.
Omar N. Bradley umírá v roce 1981 ve věku 88 let. Byl pohřben na Americkém národním hřbitově v Arlingtonu vedle největších synů a dcer amerického národa.