Generálové 2. světové války (10. díl)

Němečtí generálové před soudem v Norimberku

O potrestání osob zodpovědných v Německu za rozpoutání Druhé světové války a za válečné zločiny v jejím průběhu, začali Spojenci uvažovat již v roce 1942. O způsobu potrestání a o výběru těchto osob diskutovali nejvyšší představitelé SSSR, USA a Spojeného království na konferenci v Teheránu v roce 1943, i v Jaltě v roce 1945, definitivní rozhodnutí však padlo teprve na Postupimské konferenci konané v červenci 1945.
Nakonec bylo upuštěno jak od Morgenthauova plánu (podle amerického ministra financí Henry Morgenthaua), který uvažoval o úplné denacifikaci a deindustrializaci Německa a jeho trvalém rozdělení na okupovaná území a o dalších tvrdých opatření, jež nebyla nepodobná tomu, co pro Evropu plánovali nacisté, tak i od Stalinova plánu na popravu až 100 000 německých důstojníků a funkcionářů bez soudu. Zvítězil plán amerického ministra války Henryho L. Stimsona na vytvoření Mezinárodního vojenského tribunálu, jehož úkolem bylo potrestat hlavní válečné zločiny jak v oblasti mezinárodního práva a politiky, tak v oblasti vojenské.

Hlavními body obžaloby byly:

1.Účast na společném plánu nebo spiknutí, které umožňovaly spáchat zločiny uváděné v dalších bodech obžaloby.
2. Zločiny proti míru.
3. Válečné zločiny.
4. Zločiny proti lidskosti.

Obžalováno bylo celkem 24 osob z nejvyššího vojenského, politického a hospodářského vedení Třetí říše.

Tribunál tvořilo osm soudců, po dvou z každé vítězné velmoci (SSSR, USA, Velká Británie a Francie), také žalobci pocházeli z těchto států, byli však přizváni i pomocní žalobci ze států přepadených za války Německem, např. i z Československa.

Soud skončil dvanácti rozsudky smrti z nichž bylo vykonáno deset, neboť jeden, nad Martinem Bormannem, byl vynesen v nepřítomnosti a jeden odsouzený, Hermann Goering spáchal před popravou sebevraždu a dlouholetými tresty žaláře pro sedm osob. V průběhu procesu bylo stíhání dvou osob zastaveno, tři obžalovaní byli osvobozeni.

Proces byl, přes jistou kontroverznost, symbolickou tečkou nad ukončením druhé světové války. Měl přinést mimo jiné poučení a výstrahu všem potenciálním agresorům, což se však nestalo. Již za čtyři roky vypukla další krvavá válka, tentokrát na Korejském poloostrově, kde komunistická Severní Korea podporovaná jedním z vítězů 2. světové války, Sovětským svazem, napadla svého jižního souseda...